Kalkulačka dohod (DPP a DPČ)

Základním pravidlem u dohod je hlídat si přesnou částku měsíční odměny, protože odvody na rozdíl od běžné mzdy fungují na principu skokové hranice. Jakmile vaše odměna dosáhne limitu (alespoň 12 000 Kč u DPP nebo 4 500 Kč u DPČ), začne se z celé částky automaticky strhávat zdravotní a sociální pojištění v celkové výši 11,6 % na straně zaměstnance. Zvýšení hrubé odměny o pouhou jedinou korunu tak může v praxi znamenat výrazný propad vaší čisté výplaty.

Nejlépe to ilustruje příklad (při podepsaném prohlášení k dani): Pokud si na DPP vyděláte 11 999 Kč, neodvádíte žádné pojištění a díky slevě na poplatníka se vynuluje i daň. Na účet dostanete plných 11 999 Kč. Pokud se ale dohodnete na rovných 12 000 Kč, vzniká vám účast na pojištění. Zaměstnavatel vám strhne 540 Kč na zdravotní a 852 Kč na sociální pojištění. Domů si odnesete jen 10 608 Kč.
Poznámka: Tento příklad předpokládá, že jde o státního pojištěnce, nebo že má zaměstnanec minimální odvod zdravotního pojištění vyřešený v jiném zaměstnání. Pokud je dohoda jediným příjmem a nejste státní pojištěnec, strhne se vám navíc ještě doplatek zdravotního pojištění do zákonného minima.

Pokud tomu odpovídá dohoda se zaměstnavatelem, může být z hlediska čisté odměny výhodné, aby částka odpovídající skutečně vykonané práci zůstala těsně pod hranicí účasti na pojištění (maximálně 11 999 Kč u DPP a 4 499 Kč u DPČ). Máte-li jednorázový projekt za vyšší částku (např. 20 000 Kč), může dávat smysl rozložit práci i výplatu do více měsíců. Rozdělení odměny však musí vždy striktně odpovídat skutečně vykonané práci v jednotlivých obdobích. Účelové přesouvání odměny za práci již odvedenou v jednom měsíci do dalších měsíců by při kontrole mohlo být posouzeno jako obcházení zákona.

Pokud pracujete na dohodu (DPP/DPČ) a k tomu máte další zaměstnání nebo druhou brigádu, platí pevné zákonné pravidlo: Prohlášení k dani můžete v jednom kalendářním měsíci mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele. Zde je návod, jak jej u dohod využít co nejefektivněji.

1. Podepište tam, kde máte vyšší pravidelný příjem. Z hlediska měsíčního cash-flow je nejvýhodnější podepsat Prohlášení u zaměstnavatele, u kterého máte nejvyšší pravidelný zdanitelný příjem (zpravidla hlavní pracovní poměr). Pokud je však dohoda vaším jediným příjmem (např. při studiu, důchodu nebo rodičovské dovolené), podepište ji přímo u ní – měsíční sleva vám ihned vynuluje 15% daň. Aby se vám měsíční základní sleva na poplatníka (2 570 Kč) odečetla z daní v plné výši, měla by vaše hrubá odměna u tohoto plátce činit zhruba alespoň 17 200 Kč.
   Příklad: Máte hlavní pracovní poměr a k tomu vedlejší DPP s odměnou 10 000 Kč. Pokud podepíšete růžový papír u vedlejší dohody, daň z odměny činí 1 500 Kč. Sleva (2 570 Kč) tuto daň sice vynuluje, ale zbylých 1 070 Kč ze slevy se v daném měsíci neprojeví ve výplatě. Z hlavního úvazku vám pak zaměstnavatel srazí zálohu na daň v plné výši. Pokud ale Prohlášení podepíšete u hlavního úvazku, využijete slevu celou a měsíční čistý příjem v součtu bude o 1 070 Kč vyšší.
2. Pozor na souběh zálohových daní a daňové přiznání. Pokud máte v jednom měsíci souběžně příjmy od více zaměstnavatelů, ze kterých je srážena zálohová daň (např. hlavní pracovní poměr a nadlimitní dohoda bez podepsaného Prohlášení, nebo dvě nadlimitní dohody u různých zaměstnavatelů), zpravidla vám po skončení roku vzniká zákonná povinnost podat daňové přiznání. V takovém případě nemůžete požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ale musíte si od všech plátců vyžádat „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ a daňové vyrovnání provést sami. Naopak příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní (podlimitní DPP do 11 999 Kč nebo DPČ do 4 499 Kč bez podepsaného Prohlášení) povinnost podat přiznání samy o sobě nezakládají.
3. Ročně o slevu obvykle nepřijdete, u dohod lze získat zpět i srážkovou daň. Pokud jste Prohlášení v některém měsíci zapomněli podepsat vůbec, nebo jste jej uplatnili u méně výhodného zaměstnavatele, neznamená to automaticky, že o peníze přijdete. Nevyužitou část slevy na poplatníka lze uplatnit zpětně po skončení roku – buď v rámci ročního zúčtování, pokud vám nevznikla povinnost podat daňové přiznání, nebo právě v daňovém přiznání. U dohod navíc platí velká výhoda: pokud jste během roku měli pouze podlimitní brigády se srážkovou daní a vaše celkové roční příjmy byly nízké (typické pro studenty), podáním dobrovolného daňového přiznání můžete získat celou nebo podstatnou část sražené daně zpět. Nevýhodou je však horší měsíční cash-flow, protože přeplatek dostanete zpět až s velkým zpožděním. V pochybnostech je vždy nejvhodnější konzultace s mzdovou účetní nebo daňovým poradcem.